32 pokročilí
Předpoklady
- Automatizované ovládání křídla (starty, točení)
- Znalost termiky, cyklů kumulů a průběhu dne
- Mentální připravenost
Tipy pro start
- Vyhodnotit mraky v okolí, hlavně ty nad/u startu a plánovaným směrem letu.
- (XC) Udělat si mentální otisk mraků po zbytku trasy (je tam inverze, modro, malé kumuly, velké kumuly, deka...). Cca jednou za hodinu si ověřit vývoj (zlepšuje či zhoršuje se?).
- (XC) Rozhodnout se nad detailnějším plánem začátku trasy (např. na Krupce za/nad hřebenem vs. na úpatí vs. nad rovinami)
- Pokud se nad startem vytvoří chmurka, měl by to pilot zjistit (už jen proto, že jiní piloti se začnou dívat nad sebe). Zhodnotit, zda jde o stoupák před startem, a zda dojde či nedojde ke startu. V případě nejistoty lze počkat na další chmurku.
- Sledovat ostatní piloty. Pokud všichni vyčkávají navzdory zřejmým projevům termiky, nebát se startovat první.
- (XC) Být ve frontě na start vpředu, případně umět odstartovat z květáku z boku startu v mezidobí přípravy pilotů uprostřed.
- Pokud nikdo nelétá a všichni se snaží vehementně pilotovi na startu pomáhat, mají o podmínkách ve vzduchu pochybnosti. Znovu vyhodnotit projevy a případná rizika.
- Při startu v závětří a větších kumulech se mrak nad startem bude nasouvat před kopec a zastiňovat termická místa. Kdo neodstartuje do prvního intervalu, nemusí si zalétat vůbec, nebo až pozdě večer.
Tipy pro zachycení (nejen po startu)
- Pokud se nějaký pilot už zvedá, není důvod vyčkávat.
- Stoupáky hledat ideálně na návětrné a zároveň nasvícené straně. Pokud je to v rozporu, rizika závětří a možnost termiky vyhodnotit a nebát se si pro stoupák dojít. Létání v závětří je vždy spojeno s vyšším rizikem (Termika, str. 140).
- V případě výskytu bublinek u kopce v místě výskytu prozkoumat prostor víc před kopcem.
- V případě silnějšího větru hledat "gajbly" s nahromaděným větším množstvím bublin.
- V případě slabšího větru lépe fungují žebra.
- V případě startu do závětří si uvědomit opačný snos stoupáků a nehledat je u kopce za každou cenu.
- V případě startu s bočním větrem prohledávat nejdřív proti větru.
- Sledovat piloty v okolí. Pilot, co najde nejsilnější stoupák v okolí, nesmí pozorování uniknout, a po jedné jeho otočce se za ním vydat.
- (XC) První stoupáky se vyplatí obvykle dotáčet až do základny a první část letu zbytečně nespěchat. Jeden zásek stojí mnohem více času než pár minut při dotáčení.
Točení
- Názory na techniku provedení nejefektivnější zatáčky se poměrně liší i v literatuře. V knize Termika (str. 144) je popis tento: Vždy se snažíme letět rychlostí nejmenšího opadání - mírně přibrzdíme obě strany, vnitřní brzdu pak přitáhneme trochu víc a zatáčku podpoříme přenesením váhy. V případě užšího jádra bývá výhodnější padák více naklonit i za cenu vyššího opadání (Termika, str. 146). V knize Mastering paragliding je doporučený postup tento: vyklonit se ve směru zatáčky, přitánout vnitřní brzdu a doladit náklon pomocí vnější brzdy.
- Při stabilním stoupání si začít více všímat okolí, a připravovat si plán na to, jak a kdy točení ukončit a kam letět potom.
- Pod základnou často mrak táhne všude. Využít toho a až je ve směru letu základna pod úhlem 45°, vydat se k jeho okraji. Dotočit si až na kraji mraku, ušetřit tím čas na vylétání z mraku v panice náhodným směrem.
Psychologie
Na startu je dobré porozumět psychologii davového chování. To lze pozorovat např. v autobuse/vlaku/letadle, kdy v momentě, kdy si první člověk stoupne, aby se připravil k výstupu, většina ostatních vystupujících si stoupne také. V praxi to znamená, že když většina pilotů vyčkává, budou ostatní také vyčkávat, i když jsou přesvědčeni, že by to už šlo. Jakmile se první odhodlá připravit se na start, začnou se připravovat i další váhající a vznikne obvykle rychle fronta. Pro časný start je třeba se od tohoto chování vědomě oprostit.
Při startu ve slabém větru je rukáv viditelně ovlivněn blízkostí stoupáku. Může proto měnit směr a je důležité si uvědomit, že to je normální chování, ač pokurzíci začínají nahlas vyslovovat zaklínadlo "rotor". Zkušený pilot klidně do "rotoru" odstartuje, protože stoupák je zrovna před startem (pokud pytel visí, a najednou se napne směrem od kopce).
Bezpečnostní zásady
Při svižném větru (>5 m/s) si definovat průměrnou rychlost stoupání, kdy se vyplatí točit a je ještě jistota návratu před kopec (s ohledem na křídlo, které letím). Stoupání 2 m/s a více je na výkonnějších křídlech obvykle dostatečné i v silném větru.
Dávat pozor na kurzíky (lze poznat podle posezu a držení řidiček), a raději jim uhnout.
Užitečné zdroje
doplnit