Jak trénovat

Cíle tréninku:

Získat automatické návyky - opadne nervozita a uvolní se tím mozková kapacita pro jiné věci.
Zjistit, jak vypadá okolí stoupáku - půjde snadno a rychle dohledat místo, kde to stoupá nejrychleji, případně kde jde vůbec se zvednout.

Nedělat: vytočit 1. stoupák a odletět na přelet v začátcích znamená většinou zbytečně zmařený den.

• Pokud vytočím, letět před kopec, zase zklesat (mezičas lze využít ke kochání, tréninku ovládání křídla, focení, tréninku čůrání), a opakovat do mírné únavy. Na přelet se lze poté vydat bez rizika zmařeného dne.
• Schválně opustit stoupák jedním směrem, a zase se do něj vrátit. Lehčí je opustit stoupák proti větru.
• Schválně opustit stoupák a prohledat okolí ve více směrech od stoupáku, a zase se do něj vrátit.
• Udělat kruh kolem stoupáku a zase to utáhnout a stoupat dál.
• Zkusit si vypnout zvuk varia a "lítat zadkem", kontroluji výsledek na přístroji.
• Když jsem široko daleko sám, zkusím točit se zavřenýma očima, varianta s vypnutým variem.
• Když je kombinace svahování a termiky, lovit bubliny v předpolí. V případě ztráty výšky se vrátit po větru zpět ke kopci, vysvahovat a letět zpět do předpolí (trénink lowsaves bez rizika lowfails)
• Na vhodných terénech lze trénovat toplaningy a znovuzachycení, ideální je hrouda, kde se s květákem jde dostat zase rychle nahoru (Raná SZ, Jeviněves, Řevničov apod.).
• V případě potkání stoupáku před přistáním si zkusit vždy tréninkově něco přitočit.
• Na menším kopci zkusit odstartovat do intervalu a toplandovat. V případě vyhnívky se vrátit zase na kopec s křídlem v květáku
• Prozkoumat různá místa u startu, kde se trhají stoupáky. Zkoušet žebra vs. gajbly, zkoušet závětrnou stranu vs. návětrnou. Stejný terén v různé dny a denní dobu a zdůvodňovat si výskyty klesáků, stoupáků i turbulencí.
• Sledovat snos stoupáků u kopce a místo odtržení, vyhodnocovat vůči předpovědi fizzy vs. sticky days.