Podstránky v této sekci

Čekající témata na doplnění do podstránek 

• Termika obecně
• Stoupavé proudy, odtrhovky obecně
• Jak na zavody
• Zavodni strategie
• Mraky
• Bezpečnost

• Stoupáky
  • Vznik stoupáku
  • Odtrhové hrany
    • Tipy k vizualizaci
  • teorie
  • Stoupáky nad zemí
  • Tipy k vizualizaci
  • Typy stoupáků
  • teorie
  • Odsazení
  • Kvalita vzduchu
• Výběr linky
• Kumuly
• teorie

Teorie vzniku stoupáku a základní informace jsou 05 Teorie vzniku stoupaku

Stoupáky

Vznik stoupáku

Stoupák vzniká tím, že se od země ohřeje vzduch, a pak začne stoupat. Důležitá je rychlost zahřívání, ta závisí na odrazivosti povrchu (albedo, nižší odrazivost je lepší). Nad některými povrchy se stoupák bude tvořit špatně, nad jinými dobře. Oblíbené startovačky jsou většinou v místech, kde se to nemusí moc řešit. Nicméně pokud je na poli již vzrostlá kukuřice, zachycení může být nemožné. Naopak na jaře když je pole zorané, může to být výrazně jednodušší. Mokrý povrch v první fázi odpařuje vodu, což je pro nás nepoužitelné, takže čím sušší, tím lepší. Přílišné sucho ovšem přispívá k tvorbě dust devilů, které jsou svou silou a nepředvídatelností velmi nebezpečné.

Termické bubliny mají tendenci se držet povrchu (stejně jako stékající kapky vody). Při větru se často kutálí po poli až na okraj. Stoupák pak vzniká na okraji a takovému místu říkáme odtrhová hrana, či trigger. Odtrhovka je většinou terénní nerovnost, překážka (typicky řada keřů/stromů/domů), povrch s rozdílnou teplotou (řeka, silnice), nebo třeba traktor. Stejně jako u kapek vody, někdy je třeba k odtržení až větší množství nahromaděných bublin.

Při nízkém tlaku je vzduch více bublavý, méně viskózní, potřebuje menší triggery, chce jít nahoru. Stoupák najdu častěji už před kopcem. Označujeme z angličtiny jako "fizzy days".

Při vysokém tlaku je vzduch viskóznější, courá se po zemi a trhá se u výrazných triggerů a vrcholků. Stoupák najdu obvykle hlavně u kopce. Označujeme z angličtiny jako "sticky days".

Odtrhové hrany

Teplý vzduch se při větru má tendenci valit po zemi, a začne stoupat až u nějaké překážky. To označujeme jako odtrhovou hranu. 

Hranou může být nerovnost terénu, jiný povrch (studenější vzduch nad ním), řada stromů či domů, či jen strom či traktor uprostřed louky.

Odtrhovky používat zejména když jsem nízko (polovina výšky cloudbase) nebo při bezoblačné. Jejich výběr se musí stát druhou přirozeností, aby fungovalo při stresovějších situacích (vyhnití nebo zachycení)

Tipy k vizualizaci

• představit si stoupáky jako kapky vody (medu) stékající z nerovností stropu v páře (reliéf krajiny jako strop)

• čím více se ten med nahřívá (např. závětrné plochy, více nasvícené plochy), tím má menší viskozitu, řídne - tzn. chce víc nahoru a nepotřebuje tak výrazné triggery - všímat si také sklonu vůči slunci a typu povrchu

• I strom uprostřed pole jako rozrušení krajiny (cokoliv, co rozruší krajinu v závislosti na okolním terénu - vždy přemýšlet relativně)

• stín mraku jako odtrhová zóna (v řádu minut po zakrytí se trhá stoupák)

• nahřátý vzduch chce nahoru, je vděčný za všechno, co mu tam pomůže (mrak, který nasává/odtrhuje bublinky v okolí)

• představit si, že nahřátý vzduch chce nahoru je obklopený chladnejším, který chce dolu (když vznikne stín, studený se dostane dolů a trigeruje/vysune teplý nahoru)

• představovat si tok větru jako kdyby v terénu tekla tím směrem voda. Kde budou peřeje? Kde bude zpětný proud? Kde bude klidná? Kde budou konvergence?

• stoupák vzniká z plochy desítek fotbalových hřišť - přemýšlet ve větším měřítku a hledat synergická místa

• pozdní odpoledne mohou nahřáté lesy pomoci i když termika končí nebo je lehce zacirováno

• try to fly over as many potential collector/trigger combinations as possible. If you get even a consistent "zero" on my vario while low, stop and circle until a thermal "set" comes through (it s like set of waves - few small ones and then the big one is coming)

• mokrá pole nebo jezera často deaktivují všechnu aktivitu ve svém okolí, obzvlášť ve směru po větru - stejné platí i pro zastíněná místa

• triggers in flatlands can be quite small, just road on the downwind end of the field

• trigger je i změna povrchu

  • čím větší vítr, tím víc promíchává vzduch, hledat kapsy (klidné vody)

Stoupáky nad zemí

Vítr stoupáky ohýbá, čím silnější vítr tím více stoupák ohne. Silné stoupáky ale lépe vzdorují. U země jsou jednotlivé bubliny hodně snesené, ale když s nimi a větrem budu pokračovat, časem začnou obvykle stoupat rychleji. (viz. Termika).

Pokud je vítr příliš silný, stoupáky potrhá do termických bublin. Přelet v takový den obvykle není snadný, a každý stoupák bývá plný turbulencí. Pilot by se měl rozhodnout zda letět a není ostuda předčasně přistát a jet domů.

Tipy k vizualizaci

• představit si je jako obrácenou jako kořenový systém nebo jako obrácenou korunu stromů, níže jsou četnější a slabší, výše se spojují do silnějších větví až se nakonec spojí v silný kmen (např. pod mrakem)
• struktura té je daná charakterem dne, někdy jsou stoupáky tenké a úzké a četné a spojují se do silnějších větví až výše. Někdy jsou už odspoda. Představ si vnitřním zrakem tvar té koruny během letu podle indicií předchozích stoupáků a pracuj s ní.
• nízko využívat jakékoliv slabé větvičky k udržení a k tomu, aby tě vzaly k silnější větvi
• Podle profilu dne si určit limit (např. 1300), od kdy pilot bere vše
• lokalizace stoupáku v blízkém okolí pomocí driftu (silný stoupák si přitahuje)

• pokud je oblačná, všímat si životního cyklu kumulů pro aktuální den, naladit se na jejich rytmus

• všímat si délky termického cyklu (jak dlouho stoupák trvá, jak je dlouhá pauza). Velké mraky mohou indikovat delší cykly a větší pauzy. Menší chmurky indikují kratší cykly. Při kratších cyklech se vyplatí soustředit spíš na odtrhovky na zemi.

• Pokud mám na variu 0, znamená to, že okolní vzduch stoupá 1 ms. Trochu protáhnu kružnici, zda to v okolí nestoupá rychleji. Jsem-li nízko a nemám lepší variantu, držím si 0 a čekám, zda bublina časem nespustí lavinu. [pokročilí] občas vyčkávají i když pomalu klesají.

• vnímat teplotu vzduchu

• snaž se vizualizovat stoupáky

• Během stoupání vytvářet ABC (tenhle mrak, pak tamhleten, kdyz to nevyjde, tak nad tamtema loukama, nebo tim smerem se porad delaj pekny kumuly). To je plan

• vyhledávat vzorce dne, frekvence periody kumulů, jejich síla, inverze, střih větru atp.

• řez stoupáku ve větru má tvar kapky s jádrem více upwind (po větru jsou více bubliny a turbulence)

• silný střih větru ve výšce může stoupák zase rozbít na bubliny

• při ztracení jádra při střihu větru hledat jádro downwind

• snos stoupáku závisí na změně větru s výškou (vertikálním profilu větru) a odtrhovém profilu (odtrhové momentum). Pokud je např. určitou výšku konstantní síla větru, pak i skloněné stoupáky se rovnají, jak se momentum dočerpá.

• Když stabilně stoupáš, zkontroluj jak daleko to máš k okraji mraku. Nenech se nasát a opust stoupák nejpozději, když máš nejbližší okraj mraku 45°!!! Při vypadnutí ze stoupáku očekávej turbulence. Připrav se hlavně na možný klesák a čelní zaklopení. Turbulence obvykle proletíš za pár desítek sekund.

• [pokročilý] Při stabilním stoupání si začni více všímat okolí, a už si připravuj plán na to, jak točení ukončíš a kam poletíš potom.

• [pokročilý] Pod základnou často mrak táhne všude. Využij toho a pokud máš ve směru letu základnu 45°, vydej se za stálého stoupání k okraji. Dotoč si až na kraji, ušetříš tím v každém stoupání několik minut

• [expert] výše uvedená technika vypadá v praxi tak, že se proletí okrajem mraku za rovného letu a stálé viditelnosti. Vyžaduje to občas let na plném speedu, občas na uších pod základnou, což nese rizika případného kolapsu  vyšší než obvykle. Nicméně toto, pro závodníky, běžné chování je v rozporu s předpisy!!

Typy stoupáků

• vrchol kopce (triger je kopec)

• polnohrankový (triger je hranka, rozrušený terén…)

• konvergentní (zůžení terénu před odtrhovkou, trychýře mezi kopce ve směru větru a malá hranka atp.)

• závětrný

• ….

Odsazení

Všimni si snosu stoupáku v dané výšce a ten si pak projektuj na další odtrhovky v závislosti na tvojí výšce (vznikne ti "denní offset" od odtrhovky) - - tzn. když fouká sever, stoupák mě vynesl do 1 km a ufouknul o 800 m jižně, pak stoupáky nejspíš budou +- v podobném úhlu tzn. podle toho v jaké výšce chci míjet odtrhovku odsadím se jižně o daný offset, tzn. mám 500 metrů (chci ji míjet v 500 metrech), pak offsetuju 400 m. Jinými slovy brát v potaz svou výšku a snos stoupáku a představit si odsazení od odtrhovky. Představit si to a vidět vnitřním zrakem. Výše tak mohu chytnout široké stoupáky ze vzdálenejších odtrhovek. (všímat si i střihů větru).

Jak na to v praxi? Už při točení stoupáku průběžně identifikuj odtrhovku (podívat se virtuálně stoupákem dolů - případně by to mohla poskytovat widget aplikace - tip pro xctrack) - tím mi plus minus ukáže z jakého zdroje točím a tento offset na základě výšky mi může projektovat na další body v mapě (tbd domyslet).

Využívat metodu curtain (silnější jádra mají menší snos) = přiletět k místu předpokládaného stoupáku více downwind a pak otočit upwind a prozkoumat více jader až vybrat to nejsilnější.

Kvalita vzduchu

Při low pressure days je vzduch více bublavý, méně viskózní, potřebuje menší triggery, chce jít nahoru. Stoupáky více u sebe a pulzy jsou častější.

Při high pressure days je vzduch viskóznější, courá se po zemi a trhá se u výrazných triggerů a vrcholku

Výběr linky

• představit si odsazení

• ideálně aby protínala více (minimálně 3) odtrhovky (přes vesnici k lomu, ke kopci letím přes druhý menší kopec atp.)

• zvyšovat si linkou šanci na stoupání

• pokud je někde hřeben nebo podélná odtrhová hranka - vzít to podél ní

• pokud mířím na kopec, vzít to tak abych projel kopec jako odtrhovou hranu, ale zároveň měl backup jeho leeside stoupák

• linku vymýšlet už (nejpozději) během stoupání

• po výběru linky se k ní commitovat - věřit jí

• výška vždy jako nejcenější veličina

• pokud jsem ve třetí třetině výšky země-cloudbase mužů být víc picky a zaměřit se na rychlost.  Např. u kumulostrad delfínovat: zpomalit ve stoupání, zrychlit mezi nimi.

• odtrhovky v rámci síly větru a rytmu dne (a dalsich atributů  jako nadrženosti vzduchu po frontě, fáze dne atp.) si vnitřně oznámkovat podle váhy. Podle toho vybírát i linku, aby protla nejvíc odtrhovek s největší váhou. Případně, aby nějaká silná odtrhovka byla vždy v dosahu, kdyby náhodou aktuální mrak nefungoval - plán B .

• Brát v potaz počasí v předchozích dnech - např. když dost pršelo, v počátku dne nebudou fungovat lesy, ale více sušší povrchy.

Kumuly

• stoupající vzduch při kondenzaci dostane extra boost! Při změně skupenství z plynného na kapalné vzniká teplo. Tato extra energie způsobuje mj. že kumul nasává okolní vzduch.

• Neustále monitorovat stav kumulů v okolí. Vývoj lze odhadovat i podle jejich stínů na zemi - pokud začně být průhledný (přestože ze strany je patrný vertikální vývoj) může to znamenat, že stoupavý proud je nejspíš u kopce.