• rozpočet, přesnost, věci po přistání

Volba přistávačky

• vždy mít záložní plán (když nedoletím na pěknou přistávačku) kde přistát. Ušetří to rozhodování v panice. Vzpomenout si na základní kurz, strom je přítel.
• v bezpečné výšce (150-300 m agl) zjistit směr a sílu větru u země pomocí rychlosti (směr ze kterého mám nejnižší rychlost vůči zemi)
  xctrack určuje směr větru na základě snosu posledního stoupáku, to může být od reality v místě přistání značně odlišné 
• pokud vidím vítr pytel či jiné viditelné projevy větru u země, validuju data z přístroje
• priorita je bezpečnost, lepší je z přistání dlouhá chůze, než krátké plazení.
  • pokud je v ohradě jedna kráva, je to nejspíš býk. To nemusí být dobré.
  • odkvetlá řepka = rozedřený nohy a hodina vymotávání (z větší výšky vypadá stejně jako obilí)
  • omrknout včas výšku plotu a únikové cesty z ohrady
  • koukat na sloupy (vrhají ostrý stín), a vždy předpokládat někde u sloupu drát (i když nevidím druhý sloup)
  • ideální je posekaná louka se střední či kratší trávou

Rozpočet

• Zvolit vhodné místo pro rozpočet. Ideální je vykracovat se na závětrné straně přistávačky, pokud tam není nějaká vysoká překážka.
• Zvolit si přesný bod přistání, a vykracovat se osmičkami tak, aby byl vůči pilotovi stále pod stejným úhlem. V závislosti na síle větru, u nulového -20°, u silného -30 až -50°, u velmi silného -50 až -80°.

Finále

• Na ideálním místě bez překážek se posledních 10 metrů otočit proti větru a už letět rovně až do doteku se zemí.
• Vysednout si ze sedačky.
• Mírně stáhnout řidičky (20%). Povolením můžu finální došlap posunout trochu dozadu, dalším přitažením zkrátit.
• Cca 1,5 m nad zemí (to už lze skočit) začnu plynule stahovat řidičky. Tím se dočasně transformuje rychlost ve vztlak, a snížím opadání.
• Těsně před dotykem se zemí by mělo být křídlo plně zabržděno
• Po dotyku se zemí udělat ještě pár kroků, aby křídlo spadlo za mě
• Vzít hned křídlo do květáku a jít na kraj. Jinak mě někdo další může přistát na hlavě (a taky platí zákon přistání kam nechci)

Rozdíly ve velmi silném větru

• U extrémně silného větru počítat s možností couvání, vybírat tedy naopak návětrnou stranu přistávačky a mít prostor za sebou volný
• Pozor na to, že přístroj nerozlišuje směr rychlosti a při couvání ukazuje stejné číslo jako při pohybu dopředu.
• Nejčastější chyba je za větrného počasí 360 zatáčka nízko nad zemí s následným driftem za nějakou překážku. Osmičkovat!
• Po dosednutí je třeba křídlo buď ihned zrušit (je-li prostor), nebo zcela odbrzdit (a pokusit se přesunout na vhodnější místo)
• Křídlo na zemi oběhnout po obvodu daném délkou šňůr tak, aby vítr foukal ze strany. Pak jde snadno a bezpečně vzít do květáku.

Bezpečnost

• při finálním stahování řidiček už je nepovolit. Povolení vyvolá "delfína ve fázi zanoření", a setkání se zemí je obvykle tvrdé.
• V nouzové situaci je "menší" riziko zranění při přistání rovně (kompresní zlomenina páteře, zlomená noha, ruka, kotník). Přistání v zatáčce má vyšší riziko zlomené pánve nebo opravdu ošklivě zlomenou páteří.
• Častá příčina nehod je přetažení vrchlíku při přistání po větru. Pilot leti vůči zemi opravdu rychle, a vrchlík přebrzdí (rychlost vůči vzduchu klesne pod minimální)
• V termické části dne se budou z dobré přistávačky trhat termické bubliny, a narušovat mi rozpočet oběma směry. Mít rezervu dopředu i dozadu. Taky být připraven zabránit kolapsu. Při couvnutí křídla za sebe brzdy povolit musím, jinak hrozí odtržení proudnic.