Létání na horní hranici doporučeného zatížení je bezpečnější

Vrchlík sice vydrží turbulence, které by mohly při nižším zatížení způsobit menší kolapsy, takže počet kolapsů bude nižší, ALE kolapsy co vrchlík nevydrží, budou výrazně dynamičtější (leč stále dle certifikačních kritérií). Toto je minimálně k zamyšlení.
Zvýšená dopředná rychlost bývá argumentem pro menší pravděpodobnost přefouknutí při svahování. Pokud pilota zachrání od tragédie (až) 4 km/h, něco není správně už při příchodu na start, nebo pozorování okolí. Pro srovnání, speed systém přidá (minimálně) 4 km/h i na školních křídlech.

K úspěšnému přeletu potřebuji výkonné křídlo (vysoké EN-B a výše)

Donutíte-li dobrého pilota vzít si školní padák, zaletí 50 km v ČR za průměrného přeletového počasí bez větších obtíží. Bohužel, zkušenosti si koupit nelze, proto je to věčné téma k diskuzím.

Mít druhý záložní padák významně sníží riziko zranění

Většina nehod se stane aniž by byl záložní padák použit. Z nehod, kdy je první záložník padák použit a selže je celosvětově za rok naprosté minimum (mnohem méně než 1%). Obvykle je to u akrobacie, kdy si pilot hodí při závleku a autorotaci první záložní padák v panice do vrchlíku.

Značky: