Výška je nejcennější veličina. Při přeletu rozdělit na třetiny výšku mezi zemí a základnou/dostupy.

• Už během točení si tvořit další plán letu
• Plán by neměl sázet na jednu kartu, ale alespoň 3 místa kam lze před přistáním klouzavým letem doletět. Označuje se jako ABC plán.
• Blíže k mrakům je efektivnější se orientovat podle mraků, v bezoblačné termice či po vyklesání je vhodné se přepnout na orientaci dle vhodných termických míst a jejich odtrhových hran na zemi
• Už při točení si všímat snosu stoupáku a další si představit pod stejným úhlem z termického místa
•  

Let ve vysoké výšce

• řídit se mraky pokud jsou
  • zkoumat hlavně mraky v blízkém okolí, paraglidista je příliš pomalý aby doletěl ke vzdálenějšímu kumulu, než se rozpadne
  • V horách si v dohledu všímat trvalých kumulů, ty lze spolehlivě využít i později
• ve výšce lze letět rychleji
• sledovat rychlost na gps a proti větru přišlápnout alespoň půlku speedu
• velikost mraku do šířky lze odhalit z velikosti jeho stínu na zemi, velikost do výšky pod mrakem nepoznám!

Let ve střední výšce

Let v nízké výšce 

• po výběru linky se k ní commitovat - věřit jí

• pokud je někde hřeben nebo podélná odtrhová hranka - vzít to podél ní

• pokud mířím na kopec, vzít to tak abych projel kopec jako odtrhovou hranu, ale zároveň měl backup jeho leeside stoupák

•  

• pokud jsem ve třetí třetině výšky země-cloudbase mužů být víc picky a zaměřit se na rychlost.  Např. u kumulostrad delfínovat: zpomalit ve stoupání, zrychlit mezi nimi.

• odtrhovky v rámci síly větru a rytmu dne (a dalsich atributů  jako nadrženosti vzduchu po frontě, fáze dne atp.) si vnitřně oznámkovat podle váhy. Podle toho vybírát i linku, aby protla nejvíc odtrhovek s největší váhou. Případně, aby nějaká silná odtrhovka byla vždy v dosahu, kdyby náhodou aktuální mrak nefungoval - plán B .

• Brát v potaz počasí v předchozích dnech - např. když dost pršelo, v počátku dne nebudou fungovat lesy, ale více sušší povrchy.