Jak efektivně zatáčet

Názory na techniku provedení nejefektivnější zatáčky se poměrně liší i v literatuře. V knize Termika (str. 144) je popis tento:

Vždy se snažíme letět rychlostí nejmenšího opadání - mírně přibrzdíme obě strany, vnitřní brzdu pak přitáhneme trochu víc a zatáčku podpoříme přenesením váhy. V případě užšího jádra bývá výhodnější padák více naklonit i za cenu vyššího opadání (Termika, str. 146).

V knize Mastering paragliding je doporučený postup tento: naklonit se, přitáhnout vnitřní brzdu dle požadovaného poloměru, doladit náklon brzdou vnější.

Většina pilotů se shodne v důležitosti kroužit plynule, bez dramatických či prudkých zásahů do řízení. Dramatický zásah do řízení může vhodný jen při vypadnutí ze stoupání, pro co nejrychlejší návrat.

Jak nejlépe centrovat stoupáky

Jak působí stoupák na soustavu pilot+křídlo

Před nalétnutím do stoupáku se občas stává, že křídlo jde lehce před pilota. Pravděpodobně kvůli klesavým proudům a turbulencím v blízkosti stoupáku. Tento pohyb může být ovšem na závětrné straně stoupáku poměrně výrazný a může skončit i čelním zaklopením.

Při nalétnutí do stoupáku symetricky má křídlo tendenci jít za pilota, aby se během následujících sekund stabilizovalo opět nad pilotem. Přibrzdí-li pilot v tomto momentě, hrozí odtržení proudnic! Pokud ze stoupání mezitím nevyletíme, je následný předstřel minimální a není třeba ho nijak řešit.

Při nalétnutí do stoupáku asymetricky je křídlo nakloněno, vyšší část vrchlíku je ve stoupáku, nižší část vrchlíku je mimo stoupák a mohou na ni působit turbulence či klesavé proudy v okolí stoupáku. Piloti tuto situaci občas popisují, že je "stoupák vytlačuje".

• Někteří piloti doporučují přibrzdit nižší část křídla, aby nedošlo k asymetrickému zaklopení. To zároveň způsobí vzdálení se od stoupavého proudu.
• Jiní piloti doporučují náklon k vyšší straně vrchlíku a zahájení kroužení tím směrem. Případné asymetrické zaklopení vyřeší ve stoupání pumpování řidičkou, nevyřeší-li se samo.

Pokud část vrchlíku vypadne ze stoupavého proudu, často se to projeví vyměknutím či zaklopením vnější části vrchlíku.

Při vylétnutí ze stoupavého proudu obvykle následuje předstřel vrchlíku, který neřízený může v silnějších podmínkách skončit čelním zaklopením.