Zdrojový kód wiki 80 Teorie

Version 6.1 by Petr Kozisek on 30.01.2021 18:41
Show last authors
1 Podstránky v této sekci
2
3 {{children/}}
4
5 = Zdroje =
6
7 Kelly Farina, Mastering Paragliding, 2016
8
9 Bruce Goldsmith, 50 ways to fly better, 2013
10
11 Burkhard Martens, Termika, 2013
12
13 Čekající témata na doplnění do podstránek
14
15 * Termika obecně
16 * Stoupavé proudy, odtrhovky obecně
17 * Jak na zavody
18 * Zavodni strategie
19 * Mraky
20 * Bezpečnost
21
22 {{toc/}}
23
24 Teorie vzniku stoupáku a základní informace jsou [[05 Teorie vzniku stoupaku>>Tipy a triky.Teorie vzniku stoupaku.WebHome]]
25
26 = Stoupáky =
27
28 == Vznik stoupáku ==
29
30
31 === Tipy k vizualizaci ===
32
33 * (((
34 představit si stoupáky jako kapky vody (medu) stékající z nerovností stropu v páře (reliéf krajiny jako strop)
35 )))
36 * (((
37 čím více se ten med nahřívá (např. závětrné plochy, více nasvícené plochy), tím má menší viskozitu, řídne - tzn. chce víc nahoru a nepotřebuje tak výrazné triggery - všímat si také sklonu vůči slunci a typu povrchu
38 )))
39 * (((
40 I strom uprostřed pole jako rozrušení krajiny (cokoliv, co rozruší krajinu v závislosti na okolním terénu - vždy přemýšlet relativně)
41 )))
42 * (((
43 stín mraku jako odtrhová zóna (v řádu minut po zakrytí se trhá stoupák)
44 )))
45 * (((
46 nahřátý vzduch chce nahoru, je vděčný za všechno, co mu tam pomůže (mrak, který nasává/odtrhuje bublinky v okolí)
47 )))
48 * (((
49 představit si, že nahřátý vzduch chce nahoru je obklopený chladnejším, který chce dolu (když vznikne stín, studený se dostane dolů a trigeruje/vysune teplý nahoru)
50 )))
51 * (((
52 představovat si tok větru jako kdyby v terénu tekla tím směrem voda. Kde budou peřeje? Kde bude zpětný proud? Kde bude klidná? Kde budou konvergence?
53 )))
54 * (((
55 stoupák vzniká z plochy desítek fotbalových hřišť - přemýšlet ve větším měřítku a hledat synergická místa
56 )))
57 * (((
58 pozdní odpoledne mohou nahřáté lesy pomoci i když termika končí nebo je lehce zacirováno
59 )))
60 * (((
61 try to fly over as many potential collector/trigger combinations as possible. If you get even a consistent "zero" on my vario while low, stop and circle until a thermal "set" comes through (it s like set of waves - few small ones and then the big one is coming)
62 )))
63 * (((
64 mokrá pole nebo jezera často deaktivují všechnu aktivitu ve svém okolí, obzvlášť ve směru po větru - stejné platí i pro zastíněná místa
65 )))
66 * (((
67 triggers in flatlands can be quite small, just road on the downwind end of the field
68 )))
69 * (((
70 (((
71 trigger je i změna povrchu
72 )))
73
74 * (((
75 čím větší vítr, tím víc promíchává vzduch, hledat kapsy (klidné vody)
76 )))
77 )))
78
79 == ==
80
81 == ase rozbít na bubliny ==
82
83 * (((
84
85 )))
86 * (((
87 při ztracení jádra při střihu větru hledat jádro **downwind**
88 )))
89 * (((
90 snos stoupáku závisí na **změně** větru s výškou (vertikálním profilu větru) a odtrhovém profilu (odtrhové momentum). Pokud je např. určitou výšku konstantní síla větru, pak i skloněné stoupáky se rovnají, jak se momentum dočerpá.
91 )))
92 * (((
93 Když stabilně stoupáš, zkontroluj jak daleko to máš k okraji mraku. Nenech se nasát a opust stoupák nejpozději, když máš nejbližší okraj mraku 45°!!! Při vypadnutí ze stoupáku očekávej turbulence. Připrav se hlavně na možný klesák a čelní zaklopení. Turbulence obvykle proletíš za pár desítek sekund.
94 )))
95 * (((
96 [pokročilý] Při stabilním stoupání si začni více všímat okolí, a už si připravuj plán na to, jak točení ukončíš a kam poletíš potom.
97 )))
98 * (((
99 [pokročilý] Pod základnou často mrak táhne všude. Využij toho a pokud máš ve směru letu základnu 45°, vydej se za stálého stoupání k okraji. Dotoč si až na kraji, ušetříš tím v každém stoupání několik minut
100 )))
101 * (((
102 [expert] výše uvedená technika vypadá v praxi tak, že se proletí okrajem mraku za rovného letu a stálé viditelnosti. Vyžaduje to občas let na plném speedu, občas na uších pod základnou, což nese rizika případného kolapsu vyšší než obvykle. Nicméně toto, pro závodníky, běžné chování je v rozporu s předpisy!!
103 )))
104
105 == Typy stoupáků ==
106
107 * (((
108 vrchol kopce (triger je kopec)
109 )))
110 * (((
111 polnohrankový (triger je hranka, rozrušený terén…)
112 )))
113 * (((
114 konvergentní (zůžení terénu před odtrhovkou, trychýře mezi kopce ve směru větru a malá hranka atp.)
115 )))
116 * (((
117 závětrný
118 )))
119 * (((
120 ….
121 )))
122
123 == ==
124
125 * (((
126
127 )))
128
129 == Odsazení ==
130
131 Všimni si snosu stoupáku v dané výšce a ten si pak projektuj na další odtrhovky v závislosti na tvojí výšce (vznikne ti "**denní offset**" od odtrhovky) - - tzn. když fouká sever, stoupák mě vynesl do 1 km a ufouknul o 800 m jižně, pak stoupáky nejspíš budou +- v podobném úhlu tzn. podle toho v jaké výšce chci míjet odtrhovku odsadím se jižně o daný offset, tzn. mám 500 metrů (chci ji míjet v 500 metrech), pak offsetuju 400 m. Jinými slovy brát v potaz svou výšku a snos stoupáku a představit si odsazení od odtrhovky. Představit si to a vidět vnitřním zrakem. Výše tak mohu chytnout široké stoupáky ze vzdálenejších odtrhovek. (všímat si i střihů větru).
132
133 **Jak na to v praxi?** Už při točení stoupáku průběžně identifikuj odtrhovku (podívat se virtuálně stoupákem dolů - případně by to mohla poskytovat widget aplikace - tip pro xctrack) - tím mi plus minus ukáže z jakého zdroje točím a tento offset na základě výšky mi může projektovat na další body v mapě (tbd domyslet).
134
135 Využívat **metodu curtain **(silnější jádra mají menší snos) = přiletět k místu předpokládaného stoupáku více downwind a pak otočit upwind a prozkoumat více jader až vybrat to nejsilnější.
136
137 == Kvalita vzduchu ==
138
139 Při low pressure days je vzduch více bublavý, méně viskózní, potřebuje menší triggery, chce jít nahoru. Stoupáky více u sebe a pulzy jsou častější.
140
141 Při high pressure days je vzduch viskóznější, courá se po zemi a trhá se u výrazných triggerů a vrcholku
142
143 = Výběr linky =
144
145 * (((
146 představit si odsazení
147 )))
148 * (((
149 ideálně aby protínala více (minimálně 3) odtrhovky (přes vesnici k lomu, ke kopci letím přes druhý menší kopec atp.)
150 )))
151 * (((
152 zvyšovat si linkou šanci na stoupání
153 )))
154 * (((
155 pokud je někde hřeben nebo podélná odtrhová hranka - vzít to podél ní
156 )))
157 * (((
158 pokud mířím na kopec, vzít to tak abych projel kopec jako odtrhovou hranu, ale zároveň měl backup jeho leeside stoupák
159 )))
160 * (((
161 linku vymýšlet už (nejpozději) během stoupání
162 )))
163 * (((
164 po výběru linky se k ní **commitovat** - věřit jí
165 )))
166 * (((
167 výška vždy jako nejcenější veličina
168 )))
169 * (((
170 pokud jsem ve třetí třetině výšky země-cloudbase mužů být víc picky a zaměřit se na rychlost. Např. u kumulostrad delfínovat: zpomalit ve stoupání, zrychlit mezi nimi.
171 )))
172
173 * (((
174 odtrhovky v rámci síly větru a rytmu dne (a dalsich atributů  jako nadrženosti vzduchu po frontě, fáze dne atp.) si vnitřně oznámkovat podle **váhy. **Podle toho vybírát i linku, aby protla nejvíc odtrhovek s největší váhou. Případně, aby nějaká silná odtrhovka byla vždy v dosahu, kdyby náhodou aktuální mrak nefungoval - plán B .
175 )))
176
177 * (((
178 Brát v potaz počasí v předchozích dnech - např. když dost pršelo, v počátku dne nebudou fungovat lesy, ale více sušší povrchy.
179 )))
180
181 = Kumuly =
182
183 * (((
184 stoupající vzduch při kondenzaci dostane extra boost! Při změně skupenství z plynného na kapalné vzniká teplo. Tato extra energie způsobuje mj. že kumul nasává okolní vzduch.
185 )))
186 * (((
187 Neustále monitorovat stav kumulů v okolí. Vývoj lze odhadovat i podle jejich stínů na zemi - pokud začně být průhledný (přestože ze strany je patrný vertikální vývoj) může to znamenat, že stoupavý proud je nejspíš u kopce.
188 )))
189
190 = =