Zdrojový kód wiki 80 Teorie

Version 4.2 by Petr Kozisek on 22.01.2021 14:44
Show last authors
1 Podstránky v této sekci
2
3 {{children/}}
4
5
6 Čekající témata na doplnění do podstránek
7
8 * Termika obecně
9 * Stoupavé proudy, odtrhovky obecně
10 * Jak na zavody
11 * Zavodni strategie
12 * Mraky
13 * Bezpečnost
14
15 {{toc/}}
16
17 Teorie vzniku stoupáku a základní informace jsou [[05 Teorie vzniku stoupaku>>Tipy a triky.Teorie vzniku stoupaku.WebHome]]
18
19 = Stoupáky =
20
21 * představit si je jako obrácenou **jako kořenový systém **nebo** jako obrácenou korunu stromů**, níže jsou četnější a slabší, výše se spojují do silnějších větví až se nakonec spojí v silný kmen (např. pod mrakem)
22 * struktura té je daná charakterem dne, někdy jsou stoupáky tenké a úzké a četné a spojují se do silnějších větví až výše. Někdy jsou už odspoda. **Představ si vnitřním zrakem tvar té koruny** během letu podle indicií předchozích stoupáků a pracuj s ní.
23 * pokud jsem nízko využívat jakékoliv slabé větvičky k udržení a k tomu, aby tě vzaly k silnější větvi
24
25 * (((
26 Podle profilu dne si urči hard-deck (např. 1300), od kdy bereš všechno
27 )))
28 * (((
29 lokalizace stoupáku v blízkém okolí pomocí driftu (silný stoupák si přitahuje)
30 )))
31 * (((
32 pokud je oblačná, **všímat si životního cyklu kumulů** pro aktuální den, naladit se na jejich rytmus
33 )))
34 * (((
35 všímat si délky termického cyklu (jak dlouho stoupák trvá, jak je dlouhá pauza). Velké mraky mohou indikovat delší cykly a větší pauzy. Menší chmurky indikují kratší cykly. Při kratších cyklech se vyplatí soustředit spíš na odtrhovky na zemi.
36 )))
37 * (((
38 Pokud mám na variu 0, znamená to, že okolní vzduch stoupá 1 ms. Trochu protáhnu kružnici, zda to v okolí nestoupá rychleji. Jsem-li nízko a nemám lepší variantu, držím si 0 a čekám, zda bublina časem nespustí lavinu. [pokročilí] občas vyčkávají i když pomalu klesají.
39 )))
40 * (((
41 vnímat teplotu vzduchu
42 )))
43 * (((
44 snaž se vizualizovat stoupáky
45 )))
46 * (((
47 Během stoupání vytvářet ABC (tenhle mrak, pak tamhleten, kdyz to nevyjde, tak nad tamtema loukama, nebo tim smerem se porad delaj pekny kumuly). To je plan
48 )))
49 * (((
50 vyhledávat vzorce dne, frekvence periody kumulů, jejich síla, inverze, střih větru atp.
51 )))
52 * (((
53 řez stoupáku ve větru má tvar kapky s jádrem více upwind (po větru jsou více bubliny a turbulence)
54 )))
55 * (((
56 silný střih větru ve výšce může stoupák zase rozbít na bubliny
57 )))
58 * (((
59 při ztracení jádra při střihu větru hledat jádro **downwind**
60 )))
61 * (((
62 snos stoupáku závisí na **změně** větru s výškou (vertikálním profilu větru) a odtrhovém profilu (odtrhové momentum). Pokud je např. určitou výšku konstantní síla větru, pak i skloněné stoupáky se rovnají, jak se momentum dočerpá.
63 )))
64 * (((
65 Když stabilně stoupáš, zkontroluj jak daleko to máš k okraji mraku. Nenech se nasát a opust stoupák nejpozději, když máš nejbližší okraj mraku 45°!!! Při vypadnutí ze stoupáku očekávej turbulence. Připrav se hlavně na možný klesák a čelní zaklopení. Turbulence obvykle proletíš za pár desítek sekund.
66 )))
67 * (((
68 [pokročilý] Při stabilním stoupání si začni více všímat okolí, a už si připravuj plán na to, jak točení ukončíš a kam poletíš potom.
69 )))
70 * (((
71 [pokročilý] Pod základnou často mrak táhne všude. Využij toho a pokud máš ve směru letu základnu 45°, vydej se za stálého stoupání k okraji. Dotoč si až na kraji, ušetříš tím v každém stoupání několik minut
72 )))
73 * (((
74 [expert] výše uvedená technika vypadá v praxi tak, že se proletí okrajem mraku za rovného letu a stálé viditelnosti. Vyžaduje to občas let na plném speedu, občas na uších pod základnou, což nese rizika případného kolapsu vyšší než obvykle. Nicméně toto, pro závodníky, běžné chování je v rozporu s předpisy!!
75 )))
76
77 == Typy stoupáků ==
78
79 * (((
80 vrchol kopce (triger je kopec)
81 )))
82 * (((
83 polnohrankový (triger je hranka, rozrušený terén…)
84 )))
85 * (((
86 konvergentní (zůžení terénu před odtrhovkou, trychýře mezi kopce ve směru větru a malá hranka atp.)
87 )))
88 * (((
89 závětrný
90 )))
91 * (((
92 ….
93 )))
94
95 == Odtrhovky ==
96
97 Odtrhovky používat zejména když jsem nízko (polovina výšky cloudbase) nebo při bezoblačné. Jejich výběr se musí stát druhou přirozeností, aby fungovalo při stresovějších situacích (vyhnití nebo zachycení)
98
99 * (((
100 představit si stoupáky jako kapky vody (medu) stékající z nerovností stropu v páře (reliéf krajiny jako strop)
101 )))
102 * (((
103 čím více se ten med nahřívá (např. závětrné plochy, více nasvícené plochy), tím má menší viskozitu, řídne - tzn. chce víc nahoru a nepotřebuje tak výrazné triggery - všímat si také sklonu vůči slunci a typu povrchu
104 )))
105 * (((
106 I strom uprostřed pole jako rozrušení krajiny (cokoliv, co rozruší krajinu v závislosti na okolním terénu - vždy přemýšlet relativně)
107 )))
108 * (((
109 stín mraku jako odtrhová zóna (v řádu minut po zakrytí se trhá stoupák)
110 )))
111 * (((
112 nahřátý vzduch chce nahoru, je vděčný za všechno, co mu tam pomůže (mrak, který nasává/odtrhuje bublinky v okolí)
113 )))
114 * (((
115 představit si, že nahřátý vzduch chce nahoru je obklopený chladnejším, který chce dolu (když vznikne stín, studený se dostane dolů a trigeruje/vysune teplý nahoru)
116 )))
117 * (((
118 představovat si tok větru jako kdyby v terénu tekla tím směrem voda. Kde budou peřeje? Kde bude zpětný proud? Kde bude klidná? Kde budou konvergence?
119 )))
120 * (((
121 stoupák vzniká z plochy desítek fotbalových hřišť - přemýšlet ve větším měřítku a hledat synergická místa
122 )))
123 * (((
124 pozdní odpoledne mohou nahřáté lesy pomoci i když termika končí nebo je lehce zacirováno
125 )))
126 * (((
127 try to fly over as many potential collector/trigger combinations as possible. If you get even a consistent "zero" on my vario while low, stop and circle until a thermal "set" comes through (it s like set of waves - few small ones and then the big one is coming)
128 )))
129 * (((
130 mokrá pole nebo jezera často deaktivují všechnu aktivitu ve svém okolí, obzvlášť ve směru po větru - stejné platí i pro zastíněná místa
131 )))
132 * (((
133 triggers in flatlands can be quite small, just road on the downwind end of the field
134 )))
135 * (((
136 trigger je i změna povrchu
137 )))
138 * (((
139 čím větší vítr, tím víc promíchává vzduch, hledat kapsy (klidné vody)
140 )))
141
142 == Odsazení ==
143
144 Všimni si snosu stoupáku v dané výšce a ten si pak projektuj na další odtrhovky v závislosti na tvojí výšce (vznikne ti "**denní offset**" od odtrhovky) - - tzn. když fouká sever, stoupák mě vynesl do 1 km a ufouknul o 800 m jižně, pak stoupáky nejspíš budou +- v podobném úhlu tzn. podle toho v jaké výšce chci míjet odtrhovku odsadím se jižně o daný offset, tzn. mám 500 metrů (chci ji míjet v 500 metrech), pak offsetuju 400 m. Jinými slovy brát v potaz svou výšku a snos stoupáku a představit si odsazení od odtrhovky. Představit si to a vidět vnitřním zrakem. Výše tak mohu chytnout široké stoupáky ze vzdálenejších odtrhovek. (všímat si i střihů větru).
145
146 **Jak na to v praxi?** Už při točení stoupáku průběžně identifikuj odtrhovku (podívat se virtuálně stoupákem dolů - případně by to mohla poskytovat widget aplikace - tip pro xctrack) - tím mi plus minus ukáže z jakého zdroje točím a tento offset na základě výšky mi může projektovat na další body v mapě (tbd domyslet).
147
148 Využívat **metodu curtain **(silnější jádra mají menší snos) = přiletět k místu předpokládaného stoupáku více downwind a pak otočit upwind a prozkoumat více jader až vybrat to nejsilnější.
149
150 == Kvalita vzduchu ==
151
152 Při low pressure days je vzduch více bublavý, méně viskózní, potřebuje menší triggery, chce jít nahoru. Stoupáky více u sebe a pulzy jsou častější.
153
154 Při high pressure days je vzduch viskóznější, courá se po zemi a trhá se u výrazných triggerů a vrcholku
155
156 = Výběr linky =
157
158 * (((
159 představit si odsazení
160 )))
161 * (((
162 ideálně aby protínala více (minimálně 3) odtrhovky (přes vesnici k lomu, ke kopci letím přes druhý menší kopec atp.)
163 )))
164 * (((
165 zvyšovat si linkou šanci na stoupání
166 )))
167 * (((
168 pokud je někde hřeben nebo podélná odtrhová hranka - vzít to podél ní
169 )))
170 * (((
171 pokud mířím na kopec, vzít to tak abych projel kopec jako odtrhovou hranu, ale zároveň měl backup jeho leeside stoupák
172 )))
173 * (((
174 linku vymýšlet už (nejpozději) během stoupání
175 )))
176 * (((
177 po výběru linky se k ní **commitovat** - věřit jí
178 )))
179 * (((
180 výška vždy jako nejcenější veličina
181 )))
182 * (((
183 pokud jsem ve třetí třetině výšky země-cloudbase mužů být víc picky a zaměřit se na rychlost. Např. u kumulostrad delfínovat: zpomalit ve stoupání, zrychlit mezi nimi.
184 )))
185
186 * (((
187 odtrhovky v rámci síly větru a rytmu dne (a dalsich atributů  jako nadrženosti vzduchu po frontě, fáze dne atp.) si vnitřně oznámkovat podle **váhy. **Podle toho vybírát i linku, aby protla nejvíc odtrhovek s největší váhou. Případně, aby nějaká silná odtrhovka byla vždy v dosahu, kdyby náhodou aktuální mrak nefungoval - plán B .
188 )))
189
190 * (((
191 Brát v potaz počasí v předchozích dnech - např. když dost pršelo, v počátku dne nebudou fungovat lesy, ale více sušší povrchy.
192 )))
193
194 = Kumuly =
195
196 * (((
197 stoupající vzduch při kondenzaci dostane extra boost! Při změně skupenství z plynného na kapalné vzniká teplo. Tato extra energie způsobuje mj. že kumul nasává okolní vzduch.
198 )))
199 * (((
200 Neustále monitorovat stav kumulů v okolí. Vývoj lze odhadovat i podle jejich stínů na zemi - pokud začně být průhledný (přestože ze strany je patrný vertikální vývoj) může to znamenat, že stoupavý proud je nejspíš u kopce.
201 )))
202
203 = =