Změny dokumentu 80 Teorie
Naposledy upravil Petr Kozisek 02.03.2021 11:05
Popis verze:
Update document after refactoring.
Přehled
-
Na stránce změněno: (1 změněno, 0 přidáno, 0 odstraněno)
Rozpis
- Na stránce změněno:
-
- Obsah
-
... ... @@ -27,168 +27,10 @@ 27 27 28 28 Teorie vzniku stoupáku a základní informace jsou [[05 Teorie vzniku stoupaku>>Tipy a triky.Teorie vzniku stoupaku.WebHome]] 29 29 30 -= Stoupáky=30 += = 31 31 32 -== Vznik stoupáku == 33 - 34 - 35 -=== Tipy k vizualizaci === 36 - 37 37 * ((( 38 -představit si stoupáky jako kapky vody (medu) stékající z nerovností stropu v páře (reliéf krajiny jako strop) 39 -))) 40 -* ((( 41 -čím více se ten med nahřívá (např. závětrné plochy, více nasvícené plochy), tím má menší viskozitu, řídne - tzn. chce víc nahoru a nepotřebuje tak výrazné triggery - všímat si také sklonu vůči slunci a typu povrchu 42 -))) 43 -* ((( 44 -I strom uprostřed pole jako rozrušení krajiny (cokoliv, co rozruší krajinu v závislosti na okolním terénu - vždy přemýšlet relativně) 45 -))) 46 -* ((( 47 -stín mraku jako odtrhová zóna (v řádu minut po zakrytí se trhá stoupák) 48 -))) 49 -* ((( 50 -nahřátý vzduch chce nahoru, je vděčný za všechno, co mu tam pomůže (mrak, který nasává/odtrhuje bublinky v okolí) 51 -))) 52 -* ((( 53 -představit si, že nahřátý vzduch chce nahoru je obklopený chladnejším, který chce dolu (když vznikne stín, studený se dostane dolů a trigeruje/vysune teplý nahoru) 54 -))) 55 -* ((( 56 -představovat si tok větru jako kdyby v terénu tekla tím směrem voda. Kde budou peřeje? Kde bude zpětný proud? Kde bude klidná? Kde budou konvergence? 57 -))) 58 -* ((( 59 -stoupák vzniká z plochy desítek fotbalových hřišť - přemýšlet ve větším měřítku a hledat synergická místa 60 -))) 61 -* ((( 62 -pozdní odpoledne mohou nahřáté lesy pomoci i když termika končí nebo je lehce zacirováno 63 -))) 64 -* ((( 65 -try to fly over as many potential collector/trigger combinations as possible. If you get even a consistent "zero" on my vario while low, stop and circle until a thermal "set" comes through (it s like set of waves - few small ones and then the big one is coming) 66 -))) 67 -* ((( 68 -mokrá pole nebo jezera často deaktivují všechnu aktivitu ve svém okolí, obzvlášť ve směru po větru - stejné platí i pro zastíněná místa 69 -))) 70 -* ((( 71 -triggers in flatlands can be quite small, just road on the downwind end of the field 72 -))) 73 -* ((( 74 -((( 75 -trigger je i změna povrchu 76 -))) 77 - 78 -* ((( 79 -čím větší vítr, tím víc promíchává vzduch, hledat kapsy (klidné vody) 80 -))) 81 -))) 82 - 83 -== == 84 - 85 -== ase rozbít na bubliny == 86 - 87 -* ((( 88 88 89 89 ))) 90 -* ((( 91 -při ztracení jádra při střihu větru hledat jádro **downwind** 92 -))) 93 -* ((( 94 -snos stoupáku závisí na **změně** větru s výškou (vertikálním profilu větru) a odtrhovém profilu (odtrhové momentum). Pokud je např. určitou výšku konstantní síla větru, pak i skloněné stoupáky se rovnají, jak se momentum dočerpá. 95 -))) 96 -* ((( 97 -Když stabilně stoupáš, zkontroluj jak daleko to máš k okraji mraku. Nenech se nasát a opust stoupák nejpozději, když máš nejbližší okraj mraku 45°!!! Při vypadnutí ze stoupáku očekávej turbulence. Připrav se hlavně na možný klesák a čelní zaklopení. Turbulence obvykle proletíš za pár desítek sekund. 98 -))) 99 -* ((( 100 -[pokročilý] Při stabilním stoupání si začni více všímat okolí, a už si připravuj plán na to, jak točení ukončíš a kam poletíš potom. 101 -))) 102 -* ((( 103 -[pokročilý] Pod základnou často mrak táhne všude. Využij toho a pokud máš ve směru letu základnu 45°, vydej se za stálého stoupání k okraji. Dotoč si až na kraji, ušetříš tím v každém stoupání několik minut 104 -))) 105 -* ((( 106 -[expert] výše uvedená technika vypadá v praxi tak, že se proletí okrajem mraku za rovného letu a stálé viditelnosti. Vyžaduje to občas let na plném speedu, občas na uších pod základnou, což nese rizika případného kolapsu vyšší než obvykle. Nicméně toto, pro závodníky, běžné chování je v rozporu s předpisy!! 107 -))) 108 108 109 -== Typy stoupáků == 110 - 111 -* ((( 112 -vrchol kopce (triger je kopec) 113 -))) 114 -* ((( 115 -polnohrankový (triger je hranka, rozrušený terén…) 116 -))) 117 -* ((( 118 -konvergentní (zůžení terénu před odtrhovkou, trychýře mezi kopce ve směru větru a malá hranka atp.) 119 -))) 120 -* ((( 121 -závětrný 122 -))) 123 -* ((( 124 -…. 125 -))) 126 - 127 -== == 128 - 129 -* ((( 130 - 131 -))) 132 - 133 -== Odsazení == 134 - 135 -Všimni si snosu stoupáku v dané výšce a ten si pak projektuj na další odtrhovky v závislosti na tvojí výšce (vznikne ti "**denní offset**" od odtrhovky) - - tzn. když fouká sever, stoupák mě vynesl do 1 km a ufouknul o 800 m jižně, pak stoupáky nejspíš budou +- v podobném úhlu tzn. podle toho v jaké výšce chci míjet odtrhovku odsadím se jižně o daný offset, tzn. mám 500 metrů (chci ji míjet v 500 metrech), pak offsetuju 400 m. Jinými slovy brát v potaz svou výšku a snos stoupáku a představit si odsazení od odtrhovky. Představit si to a vidět vnitřním zrakem. Výše tak mohu chytnout široké stoupáky ze vzdálenejších odtrhovek. (všímat si i střihů větru). 136 - 137 -**Jak na to v praxi?** Už při točení stoupáku průběžně identifikuj odtrhovku (podívat se virtuálně stoupákem dolů - případně by to mohla poskytovat widget aplikace - tip pro xctrack) - tím mi plus minus ukáže z jakého zdroje točím a tento offset na základě výšky mi může projektovat na další body v mapě (tbd domyslet). 138 - 139 -Využívat **metodu curtain **(silnější jádra mají menší snos) = přiletět k místu předpokládaného stoupáku více downwind a pak otočit upwind a prozkoumat více jader až vybrat to nejsilnější. 140 - 141 -== Kvalita vzduchu == 142 - 143 -Při low pressure days je vzduch více bublavý, méně viskózní, potřebuje menší triggery, chce jít nahoru. Stoupáky více u sebe a pulzy jsou častější. 144 - 145 -Při high pressure days je vzduch viskóznější, courá se po zemi a trhá se u výrazných triggerů a vrcholku 146 - 147 -= Výběr linky = 148 - 149 -* ((( 150 -představit si odsazení 151 -))) 152 -* ((( 153 -ideálně aby protínala více (minimálně 3) odtrhovky (přes vesnici k lomu, ke kopci letím přes druhý menší kopec atp.) 154 -))) 155 -* ((( 156 -zvyšovat si linkou šanci na stoupání 157 -))) 158 -* ((( 159 -pokud je někde hřeben nebo podélná odtrhová hranka - vzít to podél ní 160 -))) 161 -* ((( 162 -pokud mířím na kopec, vzít to tak abych projel kopec jako odtrhovou hranu, ale zároveň měl backup jeho leeside stoupák 163 -))) 164 -* ((( 165 -linku vymýšlet už (nejpozději) během stoupání 166 -))) 167 -* ((( 168 -po výběru linky se k ní **commitovat** - věřit jí 169 -))) 170 -* ((( 171 -výška vždy jako nejcenější veličina 172 -))) 173 -* ((( 174 -pokud jsem ve třetí třetině výšky země-cloudbase mužů být víc picky a zaměřit se na rychlost. Např. u kumulostrad delfínovat: zpomalit ve stoupání, zrychlit mezi nimi. 175 -))) 176 - 177 -* ((( 178 -odtrhovky v rámci síly větru a rytmu dne (a dalsich atributů jako nadrženosti vzduchu po frontě, fáze dne atp.) si vnitřně oznámkovat podle **váhy. **Podle toho vybírát i linku, aby protla nejvíc odtrhovek s největší váhou. Případně, aby nějaká silná odtrhovka byla vždy v dosahu, kdyby náhodou aktuální mrak nefungoval - plán B . 179 -))) 180 - 181 -* ((( 182 -Brát v potaz počasí v předchozích dnech - např. když dost pršelo, v počátku dne nebudou fungovat lesy, ale více sušší povrchy. 183 -))) 184 - 185 -= Kumuly = 186 - 187 -* ((( 188 -stoupající vzduch při kondenzaci dostane extra boost! Při změně skupenství z plynného na kapalné vzniká teplo. Tato extra energie způsobuje mj. že kumul nasává okolní vzduch. 189 -))) 190 -* ((( 191 -Neustále monitorovat stav kumulů v okolí. Vývoj lze odhadovat i podle jejich stínů na zemi - pokud začně být průhledný (přestože ze strany je patrný vertikální vývoj) může to znamenat, že stoupavý proud je nejspíš u kopce. 192 -))) 193 - 194 194 = =