Přehled

• Na stránce změněno: (1 změněno, 0 přidáno, 0 odstraněno)

Rozpis

Na stránce změněno:

Obsah

...	...	@@ -12,209 +12,4 @@
12	12	* Mraky
13	13	* Bezpečnost
14	14
15		-{{toc/}}
16		-
17		-Teorie vzniku stoupáku a základní informace jsou [[05 Teorie vzniku stoupaku>>Tipy a triky.Teorie vzniku stoupaku.WebHome]]
18		-
19		-= Stoupáky =
20		-
21		-== Vznik stoupáku ==
22		-
23		-
24		-=== Tipy k vizualizaci ===
25		-
26		-* (((
27		-představit si stoupáky jako kapky vody (medu) stékající z nerovností stropu v páře (reliéf krajiny jako strop)
28		-)))
29		-* (((
30		-čím více se ten med nahřívá (např. závětrné plochy, více nasvícené plochy), tím má menší viskozitu, řídne - tzn. chce víc nahoru a nepotřebuje tak výrazné triggery - všímat si také sklonu vůči slunci a typu povrchu
31		-)))
32		-* (((
33		-I strom uprostřed pole jako rozrušení krajiny (cokoliv, co rozruší krajinu v závislosti na okolním terénu - vždy přemýšlet relativně)
34		-)))
35		-* (((
36		-stín mraku jako odtrhová zóna (v řádu minut po zakrytí se trhá stoupák)
37		-)))
38		-* (((
39		-nahřátý vzduch chce nahoru, je vděčný za všechno, co mu tam pomůže (mrak, který nasává/odtrhuje bublinky v okolí)
40		-)))
41		-* (((
42		-představit si, že nahřátý vzduch chce nahoru je obklopený chladnejším, který chce dolu (když vznikne stín, studený se dostane dolů a trigeruje/vysune teplý nahoru)
43		-)))
44		-* (((
45		-představovat si tok větru jako kdyby v terénu tekla tím směrem voda. Kde budou peřeje? Kde bude zpětný proud? Kde bude klidná? Kde budou konvergence?
46		-)))
47		-* (((
48		-stoupák vzniká z plochy desítek fotbalových hřišť - přemýšlet ve větším měřítku a hledat synergická místa
49		-)))
50		-* (((
51		-pozdní odpoledne mohou nahřáté lesy pomoci i když termika končí nebo je lehce zacirováno
52		-)))
53		-* (((
54		-try to fly over as many potential collector/trigger combinations as possible. If you get even a consistent "zero" on my vario while low, stop and circle until a thermal "set" comes through (it s like set of waves - few small ones and then the big one is coming)
55		-)))
56		-* (((
57		-mokrá pole nebo jezera často deaktivují všechnu aktivitu ve svém okolí, obzvlášť ve směru po větru - stejné platí i pro zastíněná místa
58		-)))
59		-* (((
60		-triggers in flatlands can be quite small, just road on the downwind end of the field
61		-)))
62		-* (((
63		-(((
64		-trigger je i změna povrchu
65		-)))
66		-
67		-* (((
68		-čím větší vítr, tím víc promíchává vzduch, hledat kapsy (klidné vody)
69		-)))
70		-)))
71		-
72		-== ==
73		-
74		-== (% style="font-size:32.7184px" %)Stoupáky nad zemí(%%) ==
75		-
76		-Vítr stoupáky ohýbá, čím silnější vítr tím více stoupák ohne. Silné stoupáky ale lépe vzdorují. U země jsou jednotlivé bubliny hodně snesené, ale když s nimi a větrem budu pokračovat, časem začnou obvykle stoupat rychleji. (viz. [[Termika>>url:https://mujdenik.eu/xwiki/bin/create/99%20Rozpracovan%C3%A9/10%20PGWIKI.cz%20-%20v0.1/Vzor%20%28k%20diskusi%29/Termika/WebHome?parent=30+Zachycen%C3%AD.31+z%C3%A1klady.WebHome]]).
77		-
78		-Pokud je vítr příliš silný, stoupáky potrhá do termických bublin. Přelet v takový den obvykle není snadný, a každý stoupák bývá plný turbulencí. Pilot by se měl rozhodnout zda letět a není ostuda předčasně přistát a jet domů.
79		-
80		-
81		-== Tipy k vizualizaci ==
82		-
83		-* představit si je jako obrácenou **jako kořenový systém **nebo** jako obrácenou korunu stromů**, níže jsou četnější a slabší, výše se spojují do silnějších větví až se nakonec spojí v silný kmen (např. pod mrakem)
84		-* struktura té je daná charakterem dne, někdy jsou stoupáky tenké a úzké a četné a spojují se do silnějších větví až výše. Někdy jsou už odspoda. **Představ si vnitřním zrakem tvar té koruny** během letu podle indicií předchozích stoupáků a pracuj s ní.
85		-* nízko využívat jakékoliv slabé větvičky k udržení a k tomu, aby tě vzaly k silnější větvi
86		-* Podle profilu dne si určit limit (např. 1300), od kdy pilot bere vše
87		-* lokalizace stoupáku v blízkém okolí pomocí driftu (silný stoupák si přitahuje)
88		-
89		-* (((
90		-pokud je oblačná, **všímat si životního cyklu kumulů** pro aktuální den, naladit se na jejich rytmus
91		-)))
92		-* (((
93		-všímat si délky termického cyklu (jak dlouho stoupák trvá, jak je dlouhá pauza). Velké mraky mohou indikovat delší cykly a větší pauzy. Menší chmurky indikují kratší cykly. Při kratších cyklech se vyplatí soustředit spíš na odtrhovky na zemi.
94		-)))
95		-* (((
96		-Pokud mám na variu 0, znamená to, že okolní vzduch stoupá 1 ms. Trochu protáhnu kružnici, zda to v okolí nestoupá rychleji. Jsem-li nízko a nemám lepší variantu, držím si 0 a čekám, zda bublina časem nespustí lavinu. [pokročilí] občas vyčkávají i když pomalu klesají.
97		-)))
98		-* (((
99		-vnímat teplotu vzduchu
100		-)))
101		-* (((
102		-snaž se vizualizovat stoupáky
103		-)))
104		-* (((
105		-Během stoupání vytvářet ABC (tenhle mrak, pak tamhleten, kdyz to nevyjde, tak nad tamtema loukama, nebo tim smerem se porad delaj pekny kumuly). To je plan
106		-)))
107		-* (((
108		-vyhledávat vzorce dne, frekvence periody kumulů, jejich síla, inverze, střih větru atp.
109		-)))
110		-* (((
111		-řez stoupáku ve větru má tvar kapky s jádrem více upwind (po větru jsou více bubliny a turbulence)
112		-)))
113		-* (((
114		-silný střih větru ve výšce může stoupák zase rozbít na bubliny
115		-)))
116		-* (((
117		-při ztracení jádra při střihu větru hledat jádro **downwind**
118		-)))
119		-* (((
120		-snos stoupáku závisí na **změně** větru s výškou (vertikálním profilu větru) a odtrhovém profilu (odtrhové momentum). Pokud je např. určitou výšku konstantní síla větru, pak i skloněné stoupáky se rovnají, jak se momentum dočerpá.
121		-)))
122		-* (((
123		-Když stabilně stoupáš, zkontroluj jak daleko to máš k okraji mraku. Nenech se nasát a opust stoupák nejpozději, když máš nejbližší okraj mraku 45°!!! Při vypadnutí ze stoupáku očekávej turbulence. Připrav se hlavně na možný klesák a čelní zaklopení. Turbulence obvykle proletíš za pár desítek sekund.
124		-)))
125		-* (((
126		-[pokročilý] Při stabilním stoupání si začni více všímat okolí, a už si připravuj plán na to, jak točení ukončíš a kam poletíš potom.
127		-)))
128		-* (((
129		-[pokročilý] Pod základnou často mrak táhne všude. Využij toho a pokud máš ve směru letu základnu 45°, vydej se za stálého stoupání k okraji. Dotoč si až na kraji, ušetříš tím v každém stoupání několik minut
130		-)))
131		-* (((
132		-[expert] výše uvedená technika vypadá v praxi tak, že se proletí okrajem mraku za rovného letu a stálé viditelnosti. Vyžaduje to občas let na plném speedu, občas na uších pod základnou, což nese rizika případného kolapsu vyšší než obvykle. Nicméně toto, pro závodníky, běžné chování je v rozporu s předpisy!!
133		-)))
134		-
135		-== Typy stoupáků ==
136		-
137		-* (((
138		-vrchol kopce (triger je kopec)
139		-)))
140		-* (((
141		-polnohrankový (triger je hranka, rozrušený terén…)
142		-)))
143		-* (((
144		-konvergentní (zůžení terénu před odtrhovkou, trychýře mezi kopce ve směru větru a malá hranka atp.)
145		-)))
146		-* (((
147		-závětrný
148		-)))
149		-* (((
150		-….
151		-)))
152		-
153		-== ==
154		-
155		-* (((
156		-
157		-)))
158		-
159		-== Odsazení ==
160		-
161		-Všimni si snosu stoupáku v dané výšce a ten si pak projektuj na další odtrhovky v závislosti na tvojí výšce (vznikne ti "**denní offset**" od odtrhovky) - - tzn. když fouká sever, stoupák mě vynesl do 1 km a ufouknul o 800 m jižně, pak stoupáky nejspíš budou +- v podobném úhlu tzn. podle toho v jaké výšce chci míjet odtrhovku odsadím se jižně o daný offset, tzn. mám 500 metrů (chci ji míjet v 500 metrech), pak offsetuju 400 m. Jinými slovy brát v potaz svou výšku a snos stoupáku a představit si odsazení od odtrhovky. Představit si to a vidět vnitřním zrakem. Výše tak mohu chytnout široké stoupáky ze vzdálenejších odtrhovek. (všímat si i střihů větru).
162		-
163		-**Jak na to v praxi?** Už při točení stoupáku průběžně identifikuj odtrhovku (podívat se virtuálně stoupákem dolů - případně by to mohla poskytovat widget aplikace - tip pro xctrack) - tím mi plus minus ukáže z jakého zdroje točím a tento offset na základě výšky mi může projektovat na další body v mapě (tbd domyslet).
164		-
165		-Využívat **metodu curtain **(silnější jádra mají menší snos) = přiletět k místu předpokládaného stoupáku více downwind a pak otočit upwind a prozkoumat více jader až vybrat to nejsilnější.
166		-
167		-== Kvalita vzduchu ==
168		-
169		-Při low pressure days je vzduch více bublavý, méně viskózní, potřebuje menší triggery, chce jít nahoru. Stoupáky více u sebe a pulzy jsou častější.
170		-
171		-Při high pressure days je vzduch viskóznější, courá se po zemi a trhá se u výrazných triggerů a vrcholku
172		-
173		-= Výběr linky =
174		-
175		-* (((
176		-představit si odsazení
177		-)))
178		-* (((
179		-ideálně aby protínala více (minimálně 3) odtrhovky (přes vesnici k lomu, ke kopci letím přes druhý menší kopec atp.)
180		-)))
181		-* (((
182		-zvyšovat si linkou šanci na stoupání
183		-)))
184		-* (((
185		-pokud je někde hřeben nebo podélná odtrhová hranka - vzít to podél ní
186		-)))
187		-* (((
188		-pokud mířím na kopec, vzít to tak abych projel kopec jako odtrhovou hranu, ale zároveň měl backup jeho leeside stoupák
189		-)))
190		-* (((
191		-linku vymýšlet už (nejpozději) během stoupání
192		-)))
193		-* (((
194		-po výběru linky se k ní **commitovat** - věřit jí
195		-)))
196		-* (((
197		-výška vždy jako nejcenější veličina
198		-)))
199		-* (((
200		-pokud jsem ve třetí třetině výšky země-cloudbase mužů být víc picky a zaměřit se na rychlost. Např. u kumulostrad delfínovat: zpomalit ve stoupání, zrychlit mezi nimi.
201		-)))
202		-
203		-* (((
204		-odtrhovky v rámci síly větru a rytmu dne (a dalsich atributů  jako nadrženosti vzduchu po frontě, fáze dne atp.) si vnitřně oznámkovat podle **váhy. **Podle toho vybírát i linku, aby protla nejvíc odtrhovek s největší váhou. Případně, aby nějaká silná odtrhovka byla vždy v dosahu, kdyby náhodou aktuální mrak nefungoval - plán B .
205		-)))
206		-
207		-* (((
208		-Brát v potaz počasí v předchozích dnech - např. když dost pršelo, v počátku dne nebudou fungovat lesy, ale více sušší povrchy.
209		-)))
210		-
211		-= Kumuly =
212		-
213		-* (((
214		-stoupající vzduch při kondenzaci dostane extra boost! Při změně skupenství z plynného na kapalné vzniká teplo. Tato extra energie způsobuje mj. že kumul nasává okolní vzduch.
215		-)))
216		-* (((
217		-Neustále monitorovat stav kumulů v okolí. Vývoj lze odhadovat i podle jejich stínů na zemi - pokud začně být průhledný (přestože ze strany je patrný vertikální vývoj) může to znamenat, že stoupavý proud je nejspíš u kopce.
218		-)))
219		-
220		-= =
	15	+= =