Změny dokumentu 80 Teorie

Naposledy upravil Petr Kozisek 02.03.2021 11:05

Z verze

změnil(a) Petr Kozisek
k 29.12.2020 15:04

Na verzi < 1.3 >

změnil(a) DavidBrazda
k 01.12.2020 12:57

< >

Popis verze: Update document after refactoring.

Rozpis
Vizuál

Přehled

Na stránce změněno: (3 změněno, 0 přidáno, 0 odstraněno)

Rozpis

Na stránce změněno:

Nadřazený dokument

@@ -1,1
          +1,1 @@
--Main.WebHome
++99 Rozpracované.10 PGWIKI\.cz - v0\.1.WebHome

Autor dokumentu

@@ -1,1
          +1,1 @@
--XWiki.petr
++XWiki.DavidBrazda

Obsah

@@ -1,10
          +8,3 @@
--Podstránky v této sekci
--
--{{children/}}
--
--
--Čekající témata na doplnění do podstránek
--
  * Termika obecně
  * Stoupavé proudy, odtrhovky obecně
  * Jak na zavody
@@ -11,195
          +11,3 @@
  * Zavodni strategie
  * Mraky
  * Bezpečnost
--
--{{toc/}}
--
--Teorie vzniku stoupáku a základní informace jsou [[05 Teorie vzniku stoupaku>>Tipy a triky.Teorie vzniku stoupaku.WebHome]]
--
--= Stoupáky =
--
--* představit si je jako obrácenou **korunu stromů** nebo kořeny, níže jsou četnější a slabší, výše se spojují do silnějších větví až se nakonec spojí v silný kmen (např. pod mrakem)
--* struktura té koruny je daná charakterem dne, někdy jsou stoupáky tenké a úzké a četné a spojují se do silnějších větví až výše. Někdy jsou už odspoda. **Představ si vnitřním zrakem tvar té koruny** během letu podle indicií předchozích stoupáků a pracuj s ní.
--
--* (((
--pokud jsem nízko využívat jakékoliv slabé větvičky k udržení a k tomu, aby tě vzaly k silnější větvi
--)))
--* (((
--Podle profilu dne si urči hard-deck (např. 1300), od kdy bereš všechno
--)))
--* (((
--lokalizace stoupáku v blízkém okolí pomocí driftu (silný stoupák si přitahuje)
--)))
--* (((
--pokud je oblačná, **všímat si životního cyklu kumulů** pro aktuální den, naladit se na jejich rytmus
--)))
--* (((
--všímat si délky termického cyklu (jak dlouho stoupák trvá, jak je dlouhá pauza). Velké mraky mohou indikovat delší cykly a větší pauzy. Menší chmurky indikují kratší cykly. Při kratších cyklech se vyplatí soustředit spíš na odtrhovky na zemi.
--)))
--* (((
--Pokud mám na variu 0, znamená to, že okolní vzduch stoupá 1 ms. Trochu protáhnu kružnici, zda to v okolí nestoupá rychleji. Jsem-li nízko a nemám lepší variantu, držím si 0 a čekám, zda bublina časem nespustí lavinu. [pokročilí] občas vyčkávají i když pomalu klesají.
--)))
--* (((
--vnímat teplotu vzduchu
--)))
--* (((
--snaž se vizualizovat stoupáky
--)))
--* (((
--Během stoupání vytvářet ABC (tenhle mrak, pak tamhleten, kdyz to nevyjde, tak nad tamtema loukama, nebo tim smerem se porad delaj pekny kumuly). To je plan
--)))
--* (((
--vyhledávat vzorce dne, frekvence periody kumulů, jejich síla, inverze, střih větru atp.
--)))
--* (((
--řez stoupáku ve větru má tvar kapky s jádrem více upwind (po větru jsou více bubliny a turbulence)
--)))
--* (((
--silný střih větru ve výšce může stoupák zase rozbít na bubliny
--)))
--* (((
--při ztracení jádra při střihu větru hledat jádro **downwind**
--)))
--* (((
--snos stoupáku závisí na **změně** větru s výškou (vertikálním profilu větru) a odtrhovém profilu (odtrhové momentum). Pokud je např. určitou výšku konstantní síla větru, pak i skloněné stoupáky se rovnají, jak se momentum dočerpá.
--)))
--* (((
--Když stabilně stoupáš, zkontroluj jak daleko to máš k okraji mraku. Nenech se nasát a opust stoupák nejpozději, když máš nejbližší okraj mraku 45°!!! Při vypadnutí ze stoupáku očekávej turbulence. Připrav se hlavně na možný klesák a čelní zaklopení. Turbulence obvykle proletíš za pár desítek sekund.
--)))
--* (((
--[pokročilý] Při stabilním stoupání si začni více všímat okolí, a už si připravuj plán na to, jak točení ukončíš a kam poletíš potom.
--)))
--* (((
--[pokročilý] Pod základnou často mrak táhne všude. Využij toho a pokud máš ve směru letu základnu 45°, vydej se za stálého stoupání k okraji. Dotoč si až na kraji, ušetříš tím v každém stoupání několik minut
--)))
--* (((
--[expert] výše uvedená technika vypadá v praxi tak, že se proletí okrajem mraku za rovného letu a stálé viditelnosti. Vyžaduje to občas let na plném speedu, občas na uších pod základnou, což nese rizika případného kolapsu  vyšší než obvykle. Nicméně toto, pro závodníky, běžné chování je v rozporu s předpisy!!
--)))
--
--== Typy stoupáků ==
--
--* (((
--vrchol kopce (triger je kopec)
--)))
--* (((
--polnohrankový (triger je hranka, rozrušený terén…)
--)))
--* (((
--konvergentní (zůžení terénu před odtrhovkou, trychýře mezi kopce ve směru větru a malá hranka atp.)
--)))
--* (((
--závětrný
--)))
--* (((
--….
--)))
--
--== Odtrhovky ==
--
--Odtrhovky používat zejména když jsem nízko (polovina výšky cloudbase) nebo při bezoblačné. Jejich výběr se musí stát druhou přirozeností, aby fungovalo při stresovějších situacích (vyhnití nebo zachycení)
--
--* (((
--představit si stoupáky jako kapky vody (medu) stékající z nerovností stropu v páře (reliéf krajiny jako strop)
--)))
--* (((
--čím více se ten med nahřívá (např. závětrné plochy, více nasvícené plochy), tím má menší viskozitu, řídne - tzn. chce víc nahoru a nepotřebuje tak výrazné triggery - všímat si také sklonu vůči slunci a typu povrchu
--)))
--* (((
--I strom uprostřed pole jako rozrušení krajiny (cokoliv, co rozruší krajinu v závislosti na okolním terénu - vždy přemýšlet relativně)
--)))
--* (((
--stín mraku jako odtrhová zóna (v řádu minut po zakrytí se trhá stoupák)
--)))
--* (((
--nahřátý vzduch chce nahoru, je vděčný za všechno, co mu tam pomůže (mrak, který nasává/odtrhuje bublinky v okolí)
--)))
--* (((
--představit si, že nahřátý vzduch chce nahoru je obklopený chladnejším, který chce dolu (když vznikne stín, studený se dostane dolů a trigeruje/vysune teplý nahoru)
--)))
--* (((
--představovat si tok větru jako kdyby v terénu tekla tím směrem voda. Kde budou peřeje? Kde bude zpětný proud? Kde bude klidná? Kde budou konvergence?
--)))
--* (((
--stoupák vzniká z plochy desítek fotbalových hřišť - přemýšlet ve větším měřítku a hledat synergická místa
--)))
--* (((
--pozdní odpoledne mohou nahřáté lesy pomoci i když termika končí nebo je lehce zacirováno
--)))
--* (((
--try to fly over as many potential collector/trigger combinations as possible. If you get even a consistent "zero" on my vario while low, stop and circle until a thermal "set" comes through (it s like set of waves - few small ones and then the big one is coming)
--)))
--* (((
--mokrá pole nebo jezera často deaktivují všechnu aktivitu ve svém okolí, obzvlášť ve směru po větru - stejné platí i pro zastíněná místa
--)))
--* (((
--triggers in flatlands can be quite small, just road on the downwind end of the field
--)))
--* (((
--trigger je i změna povrchu
--)))
--* (((
--čím větší vítr, tím víc promíchává vzduch, hledat kapsy (klidné vody)
--)))
--
--== Odsazení ==
--
--Všimni si snosu stoupáku v dané výšce a ten si pak projektuj na další odtrhovky v závislosti na tvojí výšce (vznikne ti "**denní offset**" od odtrhovky) - - tzn. když fouká sever, stoupák mě vynesl do 1 km a ufouknul o 800 m jižně, pak stoupáky nejspíš budou +- v podobném úhlu tzn. podle toho v jaké výšce chci míjet odtrhovku odsadím se jižně o daný offset, tzn. mám 500 metrů (chci ji míjet v 500 metrech), pak offsetuju 400 m. Jinými slovy brát v potaz svou výšku a snos stoupáku a představit si odsazení od odtrhovky. Představit si to a vidět vnitřním zrakem. Výše tak mohu chytnout široké stoupáky ze vzdálenejších odtrhovek. (všímat si i střihů větru).
--
--**Jak na to v praxi?** Už při točení stoupáku průběžně identifikuj odtrhovku (podívat se virtuálně stoupákem dolů - případně by to mohla poskytovat widget aplikace - tip pro xctrack) - tím mi plus minus ukáže z jakého zdroje točím a tento offset na základě výšky mi může projektovat na další body v mapě (tbd domyslet).
--
--Využívat **metodu curtain **(silnější jádra mají menší snos) = přiletět k místu předpokládaného stoupáku více downwind a pak otočit upwind a prozkoumat více jader až vybrat to nejsilnější.
--
--== Kvalita vzduchu ==
--
--Při low pressure days je vzduch více bublavý, méně viskózní, potřebuje menší triggery, chce jít nahoru. Stoupáky více u sebe a pulzy jsou častější.
--
--Při high pressure days je vzduch viskóznější, courá se po zemi a trhá se u výrazných triggerů a vrcholku
--
--= Výběr linky =
--
--* (((
--představit si odsazení
--)))
--* (((
--ideálně aby protínala více (minimálně 3) odtrhovky (přes vesnici k lomu, ke kopci letím přes druhý menší kopec atp.)
--)))
--* (((
--zvyšovat si linkou šanci na stoupání
--)))
--* (((
--pokud je někde hřeben nebo podélná odtrhová hranka - vzít to podél ní
--)))
--* (((
--pokud mířím na kopec, vzít to tak abych projel kopec jako odtrhovou hranu, ale zároveň měl backup jeho leeside stoupák
--)))
--* (((
--linku vymýšlet už (nejpozději) během stoupání
--)))
--* (((
--po výběru linky se k ní **commitovat** - věřit jí
--)))
--* (((
--výška vždy jako nejcenější veličina
--)))
--* (((
--pokud jsem ve třetí třetině výšky země-cloudbase mužů být víc picky a zaměřit se na rychlost.  Např. u kumulostrad delfínovat: zpomalit ve stoupání, zrychlit mezi nimi.
--)))
--
--* (((
--odtrhovky v rámci síly větru a rytmu dne (a dalsich atributů  jako nadrženosti vzduchu po frontě, fáze dne atp.) si vnitřně oznámkovat podle **váhy. **Podle toho vybírát i linku, aby protla nejvíc odtrhovek s největší váhou. Případně, aby nějaká silná odtrhovka byla vždy v dosahu, kdyby náhodou aktuální mrak nefungoval - plán B .
--)))
--
--* (((
--Brát v potaz počasí v předchozích dnech - např. když dost pršelo, v počátku dne nebudou fungovat lesy, ale více sušší povrchy.
--)))
--
--= Kumuly =
--
--* (((
--stoupající vzduch při kondenzaci dostane extra boost! Při změně skupenství z plynného na kapalné vzniká teplo. Tato extra energie způsobuje mj. že kumul nasává okolní vzduch.
--)))
--* (((
--Neustále monitorovat stav kumulů v okolí. Vývoj lze odhadovat i podle jejich stínů na zemi - pokud začně být průhledný (přestože ze strany je patrný vertikální vývoj) může to znamenat, že stoupavý proud je nejspíš u kopce.
--)))
--
--=  =

Změny dokumentu 80 Teorie

Přehled

Rozpis

Navigace