Asymetrické zaklopení

Asymetricky zaklopený kluzák začne bez zásahu pilota zatáčet ve směru k zaklopené části. Rychlost otáčení je závislá na nastavení šíře mezi karabinami a míře zaklopení. Širší či větší část zaklopená znamená rychlejší otáčení (Paragliding, 172). Pilot pozná počátek zaklopení poklesem tahu v řidičce na zaklopené straně a vyklopením ze sedačky. Pro prevenci kolapsu či rychlejší regeneraci se doporučuje krátce a velmi důrazně, někdy až na 100%, přibrzdit měkkou stranu. Vše probíhá velmi rychle, je třeba  (Termika, 212).

Obecně doporučený postup po zaklopení je maximální snaha o zachování směru letu (Termika, 212). Opadání zaklopeného křídla je nižší než na záložním padáku (tj. <5,4 ms). Případná neřízená rotace může způsobit změnu směru a možný náraz do svahu v rychlosti po větru, tj. 60-70 km/h, či do jiného pilota. Klasická teorie (a učební osnova ČR) doporučuje náklon na nezaklopenou část křídla a přibržďování této strany do doby rovného letu, a až následné řešení samotného kolapsu. Toto cvičení je i součástí povinné výukové osnovy. Na SIV kurzech je vidět při držených kolapsech, že samotné vyklonění na nezaklopenou stranu zásadně zpomalí, na některých křídlech i zastaví, rotaci.

Zaklopené křídlo lze i řídit, pilot by po kolapsu měl změnit směr do bezpečného prostoru, tj. pokračovat či se otočit od svahu, a samotný kolaps (či kravatu) řešit až s dostatečnou výškou a s klidem. V případě necitlivého přibrždění ovšem hrozí odtržení proudnic, a začátečníci často přibržďují zdravou stranu více, než je třeba (Termika, 212).

Vášnivé diskuze do tohoto tématu vnesl Russel Ogden (test pilot Ozone), který popisuje dva možné způsoby řešení běžného 50% kolapsu:

1. Standardní přesunutí váhy na zdravou stranu a její mírné přibrzdění (16:32).
2. Nechat křídlo zatočit o 90°, čímž se hned zotaví a pomocí wingoveru z toho vyjet (16:46). Je to efektivnější, ztratí se tím nejmíň výšky, ale dá se to samozřejmě použít jen ve volném prostoru.

U velkých kolapsů (80-90%) na plné rychlosti říká, že vyklonění s kolapsem snižuje riziko twistů i kravaty, které způsobí vyklonění na zdravou stranu. Je to tak tedy prakticky jediná možnost, jak se nedostat do ještě větších potíží (17:04). Zároveň dodává, že toto samozřejmě nelze aplikovat u svahu, nebo pokud letí vedle pilota s kolapsem jiná osoba (18:38). Důvodem tohoto chování je, že u takto velkých kolapsů nelze již křídlo přinutit letět rovně a prodlení v reakci pilota vykloněného na nezaklopenou stranu způsobí twisty.

Vzhledem k nutnosti rychlé reakce, kterou přemýšlení nepodporuje, je doporučeno spíše se naučit reagovat na kolapsy reflexivně. V diskuzích se vždy najdou výrazní zastánci metody klasické, Russovi či volbou dle situace. Všechny varianty si lze vyzkoušet bezpečně na SIV kurzech.