Asymetrické zaklopení

Asymetricky zaklopený kluzák začne bez zásahu pilota zatáčet ve směru k zaklopené části. Rychlost otáčení je závislá na nastavení šíře mezi karabinami a míře zaklopení. Širší či větší část zaklopená znamená rychlejší otáčení (Paragliding, 172). Pilot pozná počátek zaklopení poklesem tahu v řidičce na zaklopené straně a vyklopením ze sedačky. Pro prevenci kolapsu či rychlejší regeneraci se doporučuje krátce a velmi důrazně, někdy až na 100%, přibrzdit měkkou stranu. Vše probíhá velmi rychle.  (Termika, 212). 

Obecně doporučený postup po zaklopení je maximální snaha o zachování směru letu (Termika, 212). Opadání zaklopeného křídla je nižší než na záložním padáku (tj. <5,4 ms). Případná neřízená rotace může způsobit změnu směru a možný náraz do svahu v rychlosti po větru, tj. 60-70 km/h, či do jiného pilota. Klasická teorie (a učební osnova ČR) doporučuje náklon na nezaklopenou část křídla a přibržďování této strany do doby rovného letu, a až následné řešení samotného kolapsu. V případě necitlivého přibrždění ovšem hrozí odtržení proudnic, a začátečníci často přibržďují zdravou stranu více, než je třeba (Termika, 212). Toto cvičení je i součástí povinné výukové osnovy. Na SIV kurzech je vidět při držených kolapsech, že samotné vyklonění na nezaklopenou stranu zásadně zpomalí, na některých křídlech i zastaví, rotaci.

Zaklopené křídlo lze i řídit, pilot by po kolapsu měl změnit směr do bezpečného prostoru, tj. pokračovat rovně či se otočit od svahu, a samotný kolaps (či kravatu) řešit až s dostatečnou výškou a s klidem. Pokud se zaklopená strana sama neotevře, pumpováním řidičky je možné ji postupně opravit (Termika, 212).

Vášnivé diskuze do tohoto tématu vnesl Russel Ogden (test pilot Ozone), který popisuje dva možné způsoby řešení běžného 50% kolapsu:

1. Standardní přesunutí váhy na zdravou stranu a její mírné přibrzdění (16:32).
2. Nechat křídlo zatočit o 90°, čímž se hned zotaví a pomocí wingoveru z toho vyjet (16:46). Je to efektivnější, ztratí se tím nejmíň výšky, ale dá se to samozřejmě použít jen ve volném prostoru.

U velkých kolapsů (80-90%) na plné rychlosti říká, že vyklonění s kolapsem snižuje riziko twistů i kravaty, které způsobí vyklonění na zdravou stranu. Je to tak tedy prakticky jediná možnost, jak se nedostat do ještě větších potíží (17:04). Zároveň dodává, že toto samozřejmě nelze aplikovat u svahu, nebo pokud letí vedle pilota s kolapsem jiná osoba (18:38). Důvodem tohoto chování je, že u takto velkých kolapsů nelze již křídlo přinutit letět rovně a prodlení v reakci pilota vykloněného na nezaklopenou stranu způsobí twisty.

Vzhledem k nutnosti rychlé reakce, kterou přemýšlení nepodporuje, je doporučeno spíše se naučit reagovat na kolapsy reflexivně. V diskuzích se vždy najdou výrazní zastánci metody klasické, Russovi či volbou dle situace. Všechny varianty si lze vyzkoušet bezpečně na SIV kurzech.