• rozpočet, přesnost, věci po přistání

Volba přistávačky

• vždy mít záložní plán (když budu dlouhej, když budu krátkej) kde přistát. Ušetří mi to rozhodování v panice.
• v bezpečné výšce (150-300 m agl) zjistit směr a sílu větru u země pomocí gps rychlosti (směr ze kterého mám nejnižší rychlost)
• pokud vidím vítr pytel či jiné viditelné projevy větru u země, validuju data z přístroje
• priorita je bezpečnost, lepší je z přistání dlouhá chůze, než krátké plazení.

Rozpočet

• Zvolit vhodné místo pro rozpočet. Ideální je vykracovat se na závětrné straně přistávačky.
• Zvolit si bod přesný přistání, a vykracovat se osmičkami tak, abych ho měl stále pod stejným úhlem. V závislosti na směru větru, u slabého 50-70°, u silného 30-40°, u velmi silného 10-20°.

Finále

• Na ideálním místě bez překážek se posledních 10 metrů otočit proti větru a už letět rovně.
• Vysednout si ze sedačky.
• Cca 1,5 m nad zemí (to už lze skočit) začnu plynule stahovat řidičky. Tím se dočasně transformuje rychlost ve vztlak, a snížím opadání.
• Těsně před dotykem se zemí by mělo být křídlo plně zabržděno.
• Po dotyku se zemí udělám ještě pár kroků, aby křídlo spadlo za mě.

Rozdíly ve velmi silném větru

• U extrémně silného větru počítám s možností couvání, vybírám tedy naopak návětrnou stranu přistávačky (rychlost blízká nule), nebo 1/3 (dopředná rychlost 0-5km/h). Bacha na to, že přístroj nerozlišuje směr rychlosti a při couvání ukazuje stejně jako při pohybu dopředu..
• Nejčastější chyba je za větrného počasí 360 zatáčka nízko nad zemí s následným (očekávaným) driftem za nějakou překážku.
• Po dosednutí je třeba křídlo buď ihned zrušit (je-li prostor), nebo zcela odbrzdit (a pokusit se přesunout na vhodnější místo)